Samice kriticky ohroženého sokola stěhovavého, která pravidelně hnízdí v budce na komíně teplárny v litvínovském areálu, letos snesla tři vejce. Samici nyní čeká přibližně jeden měsíc intenzivního zahřívání snesených vajíček, dokud se z nich nevylíhnou mláďata.
Průmyslové areály mají sokoli ke svému hnízdění v čím dál větší oblibě. Přizpůsobiví dravci se naučili využívat zbytkové teplo z technologií při kroužení v termických proudech nad areálem nebo se ornitologové domnívají, že noční umělé osvětlení využívají i k nočnímu či pozdně večernímu lovu. Výsledkem tak je, že v průmyslových areálech mají sokoli výrazně vyšší hnízdní úspěšnost než na skalách, které jsou z velké většiny v chráněných územích. V těch hnízdící sokoly stále nerespektují někteří turisté a pravděpodobnost úspěšnosti vyvedení mláďat se tím může razantně snížit.
„Je to trochu paradoxní, ale průmyslové areály pro sokoly představují bezpečné prostředí se spoustou výhod. Komíny jsou mnohem méně rušené, než jejich přirozená hnízdiště – skály. Navíc se v průmyslových areálech a jejich okolí nachází pro sokoly dostatek potravy, tedy ptáků,“ vysvětluje ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, a dodává: „Částečně je to tím, že většina průmyslových areálu je v nížinách, které jsou přirozeně bohatší, ale také tím, že naše volná krajina v posledních desetiletích velmi zchudla a právě ve městech, v průmyslových areálech a jejich okolí nachází živočichové často bezpečná útočiště.“
Po vylíhnutí oba sokolí rodiče o své potomky začnou společně pečovat. V květnu mladí sokolíci dostanou identifikační kroužky a počátkem prázdnin své rodné hnízdo opustí. Sokolí pár na komíně teplárny v litvínovském areálu, již zahnízdil potřinácté a celkem odchoval již 34 potomků. Celkově se na komínech v areálech skupiny Orlen Unipetrol vylíhlo od roku 2011 již 49 mláďat sokolů stěhovavých
