Muzeum a kulturní prostor synagoga Žatec zahájí 10. listopadu v 16:00 hodin výstavu, která představuje příběhy 40 chlapců z více než 900 židovských dětí osvobozených americkou armádou v Buchenwaldu 11. dubna 1945.
Rozhodující podíl na jejich záchraně měl politický vězeň Antonín Kalina, jehož jméno si zaslouží být přinejmenším stejně známé jako jména Oskara Schindlera a Nicholase Wintona. Výstava konfrontuje dvě instalace umístěné ve sklepení rabínského domu a v synagoze. První z nich je monumentální panel (236 x 747 cm) vytvořený autorem výstavy Jaroslavem Andělem a složený z 18 obrazů interpretujících historické dokumenty holocaustu. Na tomto pozadí vynikají vybrané životní příběhy chlapců v lodi synagogy, jimž stejně jako Kalinovu hrdinství i hrdinství jeho spolupracovníků patří pozornost a obdiv.
Většina zachráněných chlapců přežila Osvětim i transporty a pochody smrti. Po válce jim odborníci předpovídali těžké poškození duševního zdraví. Expertní posudky se však nenaplnily. Velká většina dětí dokázala založit rodinu a žít plnohodnotný život. Někteří z nich vynikli ve svých oborech, dokonce zde najdeme nositele Nobelovy ceny (Elie Wiesel a Imre Kertész).
Výstava je rozšířenou verzí výstav Antonín Kalina a děti Buchenwaldu, které se uskutečnily v tomto roce v synagogách v Třebíči a v Kolíně. Na jejich přípravách se podíleli studenti Gymnázia Třebíč a Gymnázia Jana Keplera v Praze. Úkolem studentů bylo provádět výzkum týkající se osudů zachráněných dětí, například zjišťovat životopisné informace. Na výstavě v Žatci spolupracují studenti Gymnázia Kadaň, kteří pro zahájení výstavy 10. listopadu připravili čtení ze vzpomínek Eli Wiesela a žatecké rodačky Evy Roubíčkové. Otevření výstavy se koná 86 let od vypálení synagogy během Křišťálové noci, tj. pogromu proti Židům, který tehdy proběhl po celém Německu, Rakousku a Sudetech. Výstava potrvá do 26. ledna 2025.
Záměrem výstavy je udržovat kolektivní paměť a kultivovat historické vědomí, zejména však prezentovat příběhy hrdinství, empatie a morální integrity. Projekt vznikl z přesvědčení, že v době šířící se nesnášenlivosti a rostoucího násilí ve světě je důležité více než kdy jindy bránit lidská práva a hodnoty a inspirovat se pozitivními příklady. Proto je výstava také aktem, který vyzývá návštěvníka, aby si položil otázku … Jak bych se zachoval v podobné situaci já?
